Podobno jest projekt DNA Przemyślidów.

Mi się wydaje, że świstak zawija w sreberka.

jak pisałem na początku

Przytoczyłem cały materiał, wraz ze źródłami.

Nic nie przytoczyłeś poza jakimiś stronkami internetowymi. Mnie interesują prace naukowe. Wyniki badań. Te teksty, na które się powołujesz nic nie znaczą. Każdy mitoman może sobie w internecie wypisywać co chce. Jeden przykład mamy dziś.

Literatura :
• Josef Poulík: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích. Praha 1963.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Zdeněk Klanica: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. Velká Morava a počátky československé státnosti. Praha, Bratislava 1985 (cool.gif, s. 107-140.
• Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny. Postavy panovníků na českých a moravských denárech. Znojmo 1986.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Brno 1992.
• Zdeněk Klanica: Hlavní hrobka v moravské bazilice. Mediaevalia Historica Bohemica 3, 1993 (A), s. 97-109.
• Zdeněk Klanica: Křížky z 8.-9. století v Mikulčicích. Pravěk NŘ 3, 1993 (cool.gif, s. 211-225.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Brno 1994.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001, s. 103.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. IV s. 38-42.

Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady, křesťanské centrum Říše Velkomoravské

V rámci dnešního Uherského Hradiště, v jeho jihovýchodní časti se nachází čtvrť Sady s místní polohou Špitálky.
Tu tvoří vyvýšenina,ostře vřezaná do nivy řeky Moravy. V letech l959-l964 zde archeologický výzkum odkryl stopy po komplexu několika zděných církevních staveb, původních objektech dřevěných a prozkoumal rozsáhlé kostrové pohřebiště. Vyhodnocením archeologických nálezů a situací bylo doloženo, že první misionáři sem přišli už na začátku 9.století. Pocházeli ze Salzburgu a Aquileie a vystavěli kostel s pravděpodobnou nadzemní dispozicí tvaru kříže,s mohutnou centrální věží. V okolí se začalo pohřbívat. Další stavební aktivita souvisí s dobou okolo poloviny 9.století, kdy byla ke kostelu přistavěna západní kaple, původně snad mauzoleum později přeměněné na školu. V jejím interiéru se našlo mnoho významných pohřbů i stily-pisátka,kterými katechumeni ryli literky do voskových destiček. V téže době vzniklo na severní straně církevního komplexu srubové sídliště, na jižní 36 m dlouhá halová stavba. V průběhu 2.poloviny 9.století byly pak k severní stěně kostela dostavěny hrobová komora a menší kaple. Do ní byl uložen hrob významného jedince, uvažuje se o knížeti Svatoplukovi. Vzhledem k celkové dispozici církevního areál některým specifickým nálezům - misionářský křížek s řeckým nápisem - existuje pravděpodobný závěr, že areál na sadské výšině byl centrem moravského arcibiskupství, a tedy sídlem Metodějovým. Poloha hrobky ve zdi kostela vlevo za oltářem umožňuje domněnku, že Metoděj zde mohl být i pohřben. Hrob samotný však objeven nebyl. Po zániku komplexu byl později, někdy ke konci l0.století obnoven jen kostel s křížovou dispozicí. Do začátku l3.století, kdy zanikl, se v jeho okolí realizovalo přes 800 hrobů. Jedná se o nejrozsáhlejší mladohradištní pohřebiště na území České republiky. Existují úvahy, že právě zde mohlo existovat jedno z biskupství před tím, než bylo ve 2.polovině 11.století založeno biskupství v Olomouci.

Czeska nauka nie zna takiej teorii. To nie jest teoria. To spekulacje. Co więcej grób Borzywoja też nie jest znany.